|
|
Mobilní aplikace "Pejsek záchranář" - Náhlá zástava oběhu
Dudová, Nikol ; Milet, Tomáš (oponent) ; Chlubna, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem a vývojem mobilní vzdělávací aplikace pro děti od 8 do 11 let. Cílem hry je naučit děti poskytnout první pomoc při náhlé zástavě oběhu u~dospělého člověka. Cílem práce je položit teoretické základy pro vývoj mobilních her a teorii první pomoc. Následně jsou vybrané technologie použity prakticky při návrhu a vývoji hry.
|
|
|
Design automatizovaného externího defibrilátoru
Pernicová, Helena ; Rubínová, Dana (oponent) ; Sládek, Josef (vedoucí práce)
Bakalářská práce předkládá design automatizovaného externího defibrilátoru (AED). Cílem je navrhnout moderní produkt splňující požadavky trhu a použitelnosti. Na základě rešerše byl stanoven cíl, zohlednit nejpotřebnější prostředí výskytu léčitelné srdeční arytmie, tedy místa pobytu. Design zohledňuje kontext obytných zařízení a automobilové přepravy pro „first respondery“. Zaměření na intuitivní interakci bylo středobodem procesu navrhování a významným přínosem této práce je právě srozumitelnost. Pro jednoduchou interakci jsou navrhnuty i speciální elektrody.
|
|
|
Kardiopulmonární resuscitace pacientů se suspektním nebo potvrzeným COVID-19
HVOZDOVSKÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce byla zaměřena na Kardiopulmonární resuscitaci pacientů se suspektním nebo potvrzeným COVID-19. Byly stanoveny celkem dva cíle, které mapovaly postupy zdravotnických záchranářů při provádění kardiopulmonární resuscitace během pandemie Coronavirus disease (COVID-19). Dalším neodmyslitelným ukazatelem bylo vícestupňové hodnocení rizika během pandemie COVID-19, které klade důraz na zvýšení opatrnosti a užívání možných osobních ochranných prostředků. Teoretická část bakalářské práce byla zaměřena na úvod do problematiky koronavirového onemocnění, a dále také na provádění kardiopulmonární resuscitace během pandemie COVID-19. Práce dále popisuje, co předchází zástavě oběhu a od toho se pak následně odvíjejí další výkony jako je právě kardiopulmonární resuscitace. Praktická část probíhala pomocí kvalitativního výzkumu metodou hloubkového rozhovoru se zdravotnickými záchranáři Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Rozhovor obsahoval celkem 20 otázek zaměřených na danou problematiku. Výzkumný soubor tvořilo 13 respondentů, 7 zdravotnických záchranářů z Kraje Vysočina a 6 zdravotnických záchranářů z jednotlivých oblastních středisek Jihočeského kraje. Výsledky byly následně zpracovány do osmi kategorií a podle toho rozděleny do tabulek. Z výzkumné části vyplynulo, že členové jednotlivých Záchranných služeb mají dostatečné teoretické znalosti a mají i dost praktických zkušeností s prováděním kardiopulmonární resuscitace za pandemie COVID-19. Mezi kraji jsem nenašla žádné viditelné rozdíly v provádění kardiopulmonární resuscitace, odpovědi respondentů se téměř shodovali. Pouze v otázkách dekontaminace se vyskytly jemné rozdíly v užívaných desinfekčních prostředcích. Výzkum ukázal, že nezáleží na geografickém rozložení, ale že Záchranné služby postupují podle jasně daných metodických postupů, ale nedbají příliš na svou vlastní bezpečnost s ohledem na onemocnění COVID-19.
|
|
|
Kardiopulmonální neodkladná resuscitace laickou veřejností
SOKOLT, Jakub
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku poskytování kardiopulmonální neodkladné resuscitace laickou veřejností. Teoretická část práce se zabývá identifikací náhlé zástavy oběhu (dále NZO) a nejčastějšími příčinami, které ji mohou způsobit. Dále se zabývá neodkladnou resuscitací (dále NR), zásadami první pomoci (dále PP) a tísňovým voláním. Velký důraz je kladen na doporučené postupy pro NR u dospělé osoby a u dítěte se srdeční zástavou. Doporučené postupy se mimo jiné zaměřují na specifické situace jako je obstrukce dýchacích cest a tonutí. Poslední část teoretické práce se zabývá automatizovaným externím defibrilátorem (dále AED) a jeho obsluhu laickým zachráncem. Empirická část je tvořena dvěma cíli. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti kardiopulmonální neodkladné resuscitace u dospělých pacientů. Druhým cílem bylo zmapovat znalosti kardiopulmonální neodkladné resuscitace u dětských pacientů. Pro empirickou část práce byl zvolen kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo 8 neselektovaných zástupců laické veřejnosti na území Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Výsledky byly dále kategorizovány do 13 kategorií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že dotazovaná laická veřejnost má značné nedostatky v doporučených postupech Basic life support (BLS). Všichni dotazovaní informanti se shodli na tom, že by uvítali výukové programy, díky kterým by se u laiků zvýšila informovanost v postupech BLS.
|
|
|
Používání automatizovaného externího defibrilátoru nezdravotnickými složkami Integrovaného záchranného systému v Libereckém kraji
GROFOVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce je zaměřena na téma používání automatizovaného externího defibrilátoru nezdravotnickými složkami Integrovaného záchranného systému v Libereckém kraji v rámci provádění neodkladné kardiopulmonální resuscitace. Cílem této práce je zhodnocení četnosti, časového průběhu a výsledků zásahů v případech pacientů s náhlou zástavou oběhu, při kterých byl využit automatický externí defibrilátor nezdravotnickou složkou Integrovaného záchranného systému. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První částí je systematizovaný teoretický přehled základních informací o problematice. Druhá část je zaměřena prakticky a je vytvořena z dat získaných od základních složek Integrovaného záchranného systému. Data byla podrobena zkoumání metodami popisné statistiky. Na základě získaných výstupů byl vytvořen systematický přehled o výjezdech first responderů k náhlým zástavám oběhu. Tento přehled zahrnuje zejména výstupy dat zaměřené na frekvenci aktivace first responderů, času jejich dojezdu na místo události, úspěšnost resuscitace v přednemocniční fázi a outcome pacienta. Získané informace byly porovnány se závěry zahraničních studií zaměřených na stejnou oblast. Období, pro které byla data zjišťována, zahrnovalo rok 2017 po květen 2021. V závěru práce je provedeno zhodnocení stěžejních výsledků a dále jsou uvedeny podněty pro další výzkum související problematiky.
|
|
|
Využívání automatizovaných externích defibrilátorů u vybraných složek integrovaného záchranného systému
SKLÁŘ, Michal
V boji o záchranu života při náhlé zástavě oběhu se objevil nový pomocník zvaný automatizovaný externí defibrilátor. Po vzoru zahraničních projektů, ve kterých je tento přístroj používán proškolenými laiky, začaly zdravotnické záchranné služby v České republice vytvářet podobné projekty. Do těchto projektů jsou začleněny také složky integrovaného záchranného systému. Cílem práce je studie využitelnosti automatizovaného externího defibrilátoru u vybraných složek integrovaného záchranného systému. Teoretická část práce je zaměřena na legislativní podklad, který určuje pole působnosti jednotlivých vybraných složek a možnosti využití v projektu First Responder v Jihočeském kraji. Tato část práce dále popisuje vývoj podobných projektů v jiných krajích v České republice a porovnává je se zahraničními projekty. Vysvětluje důležité pojmy v poskytování první pomoci a postupy při náhlé zástavě oběhu. Také seznamuje s automatizovaným externím defibrilátorem jakožto důležitým prvkem projektu First Responder. Vymezuje roli zdravotnické záchranné služby, její organizaci a činnost při aktivaci First Responder. V neposlední řadě seznamuje s aplikací Záchranka a zapojení telefonních operátorů do projektů First Responder. Metodika práce nestrukturovanými a posléze řízenými rozhovory poskytuje informace z oblasti výjezdů a aktivací First Responder v jednotlivých letech od započetí projektu v Jihočeském kraji, financování projektu, školení složek zařazených jako First Responder a sociální dopad. Ve výsledcích posuzuje počty výjezdů u jednotlivých složek a posuzuje tyto výjezdy podle sledovaných parametrů. Řeší náklady na pořízení a náklady spojené s užíváním automatizovaného externího defibrilátoru u jednotlivých složek. Dle výsledků se zaměřuje na závažnost sociálního dopadu na členy jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí zapojených v projektu First responder.
|
|
|
Kardiopulmonální resuscitace z pohledu výjezdové skupiny rychlé zdravotnické pomoci
PRAŽÁK, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá problematikou kardiopulmonální resuscitace, která je v přednemocniční péči řešena výjezdovými skupinami rychlé zdravotnické pomoci, jejíž neoddělitelnou součástí jsou zdravotničtí záchranáři. Ti musí být vybaveni dostatečnými znalostmi a zkušenostmi. Bez časné a efektivní pomoci těchto zdravotnických záchranářů, by u pacienta mohlo dojít k nezvratným změnám na zdravotním stavu, včetně úmrtí. Tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá historií kardiopulmonální resuscitace. Dále se zaobírá základní neodkladnou resuscitací dle guidelines 2015 Evropské rady pro resuscitaci, která je poskytována zejména laickými zachránci. Teoretická část také obsahuje rozšířenou základní resuscitaci dle guidelines 2015 Evropské rady pro resuscitaci, která míří především na odborné pracovníky ve zdravotnictví, zejména pak na zdravotnické záchranáře. Výzkumná část je tvořena na základě kvalitativního výzkumu na podkladě rozhovorů sestavujících se z 13 otázek, kdy výzkumný soubor tvoří skupina 12 zdravotnických záchranářů zaměstnaných vJihočeském kraji. Výzkumná část zahrnuje analýzu získaných dat a jejich vyhodnocení. Cíli práce je zmapovat povědomí zdravotnických záchranářů o nejnovějších doporučených postupech pro kardiopulmonální resuscitaci dle guidelines 2015 Evropské rady pro resuscitaci a dále zjistit, jakým způsobem nahlížejí zdravotničtí záchranáři na výjezdy k pacientům s náhlou zástavou oběhu.
|
|
|
Mobilní aplikace "Pejsek záchranář" - Náhlá zástava oběhu
Dudová, Nikol ; Milet, Tomáš (oponent) ; Chlubna, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem a vývojem mobilní vzdělávací aplikace pro děti od 8 do 11 let. Cílem hry je naučit děti poskytnout první pomoc při náhlé zástavě oběhu u~dospělého člověka. Cílem práce je položit teoretické základy pro vývoj mobilních her a teorii první pomoc. Následně jsou vybrané technologie použity prakticky při návrhu a vývoji hry.
|
|
|
Design automatizovaného externího defibrilátoru
Pernicová, Helena ; Rubínová, Dana (oponent) ; Sládek, Josef (vedoucí práce)
Bakalářská práce předkládá design automatizovaného externího defibrilátoru (AED). Cílem je navrhnout moderní produkt splňující požadavky trhu a použitelnosti. Na základě rešerše byl stanoven cíl, zohlednit nejpotřebnější prostředí výskytu léčitelné srdeční arytmie, tedy místa pobytu. Design zohledňuje kontext obytných zařízení a automobilové přepravy pro „first respondery“. Zaměření na intuitivní interakci bylo středobodem procesu navrhování a významným přínosem této práce je právě srozumitelnost. Pro jednoduchou interakci jsou navrhnuty i speciální elektrody.
|
|
|
Náhlá srdeční zástava a význam kapnometrie v kardiopulmonální resuscitaci
Pokorná, Milana ; Nečas, Emanuel (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent) ; Bělohlávek, Jan (oponent)
Práce je zaměřena na kardiopulmonální resuscitace prováděné v mimonemocničním prostředí lékaři záchranné služby. V první části se zabývá správností stanovení příčiny zástavy oběhu v průběhu kardiopulmonální resuscitace při omezených diagnostických možnostech v místě poskytnutí profesionální první pomoci. Je navržen a na souboru 211 pacientů použit původní způsob analýzy správnosti příčiny náhlé zástavy oběhu předpokládané lékaři záchranné služby (analýza "křížové shody", angl. "Crosscheck Tables"). Analýza ukazuje, že diagnostické závěry musí být činěny pro každého pacienta individuálně. Porovnání souhrnných údajů z celé sledované skupiny může vést k falešně dobrým výsledkům. Druhá část práce se zaměřila na využití kapnometrie ke sledování průběhu kardiopulmonální resuscitace poskytované lékaři záchranné služby. Zaměřila se především na odraz obnovení spontánní cirkulace (ROSC - Return of Spontaneous Circulation) na změně hodnoty parciálního tlaku oxidu uhličitého na konci výdechu (PETCO2) v porovnání s cirkulací plně závislou na hrudních kompresích. Studie prokázala, že u pacientů s konstantní umělou plicní ventilací v průběhu prováděné resuscitace, je PETCO2 signifikantně vyšší (přibližně o 10 mmHg) po ROSC než před ROSC. Uzavírá, že vzestup PETCO2 o více než 10 mmHg, který nastane náhle, velmi...
|
host ::
RSS.